Cíle domova

  • podporovat soběstačnost uživatelů v oblasti hygieny, stravování a péče o vlastní osobu
  • podporovat uživatele v samostatném vedení domácnosti
  • podporovat uživatele ve využívání běžných služeb a při vyřizování svých osobních záležitostí
  • upevňovat a rozvíjet znalosti, dovednosti a poznávací funkce uživatelů
  • upevňovat a rozvíjet komunikační schopnosti a sociální dovednosti uživatelů
  • podporovat uživatele v dalším vzdělávání nebo při hledání pracovního uplatnění
  • podporovat zdravý životní styl a udržovat dobrý psychický stav uživatelů
  • podporovat vztahy uživatelů s rodinou, přáteli a komunitou
  • podporovat uživatele v aktivním trávení volného času a v jejich zájmech

Kde nás najdete

Domov Ostromečská je dlouhodobně podporován v rámci projektu Transformace:

Jak to u nás vypadá

Domov se nachází ve druhém nadzemním podlaží, jedná se o bytovou jednotku 5+KK.

Pro koho je Domov určen

Cílovou skupinou služby Domov Ostromečská jsou osoby se středně těžkým až těžkým mentálním postižením s diagnostikovanou poruchou autistického spektra od 17 let, a případně dalšími poruchami v oblasti hybnosti, smyslového vnímání a chování. Jedná se o osoby s vyšší mírou potřebné podpory při všech činnostech péče o vlastní osobu, při zajištění chodu domácnosti, s vysokou mírou potřebné asistence při trávení volného času a seberealizaci. Služba není určena osobám s nízkou mírou potřebné podpory.

Co poskytujeme našim klientům

Domov Ostromečská umožňuje jeho uživatelům za podpory pracovníků vytvářet si vlastní místo pro život dle jejich přání a potřeb, zapojit se do běžného chodu domácnosti a získat vědomí „být doma“.

Sociální služby poskytujeme podle zákona č. 108/2006 Sb., § 48 Domov pro osoby se zdravotním postižením.

Provozní doba Domova pro osoby se zdravotním postižením:

nepřetržitá

Máte zájem o návštěvu domova?

nebo nám zavolejte na číslo 725 732 294

Odpovědné osoby

Mgr. Lenka Kardašová

Vedoucí domova, sociální pracovnice


V sociální oblasti pracuji přes sedm let. Kromě zkušeností s mladými dospělými z dětských domovů, lidmi bez přístřeší, osobami potýkající se se závislostí či duševním onemocněním, mám zkušenost i s osobami s mentálním znevýhodněním. Kdokoliv, ať už se potýká s jakýmkoliv problémem či diagnózou si zaslouží být přijímán. Respekt a pocit přijetí je pro mne při práci s uživateli prvořadý. Díky práci v Ruce pro život se mohu také nadále věnovat rozvoji samostatnosti a dovedností jednotlivých uživatelů s ohledem na jejich individualitu. Ve volném čase se věnuji četbě, studiu psychologie, návštěvám galerií a trávení času s přáteli.

Adéla Hausnerová

Pracovnice přímé péče


Po ukončení základní školy jsem se vydala na cestu v oboru sociální činnost. Díky mým rozmanitým praxím jsem se setkala s nejrůznějšími skupinami osob, měla jsem možnost pracovat s dětmi, seniory a lidmi s kombinovaným postižením. Nejvíce mě to však táhlo k osobám s mentálním znevýhodněním. Ukázali mi svůj pohled na svět, svoji radost z maličkostí a kolik v sobě mají lásky. Právě v organizaci Ruka pro život mám možnost uplatnit svoje schopnosti a dělat práci, která mě naplňuje. Jsem velmi vděčná, že jsem se stala součástí této služby.

Martin Janda

Pracovník přímé péče


S lidmi s různým handicapem se pohybuji již od dětství, proto mé kroky i v budoucnu vedly do této oblasti. Pracoval jsem několik let v různých DOZP a podílel se na plno projektech. Nyní jsem rád, že své zkušenosti mohu, jak nabídnout, tak rozvíjet v organizaci Ruka pro život. Myslím si, že tato práce je pro člověka posláním a dokáže ho obohatit a naučit plno věcí.

Mgr. Zdeňka Jiřinská

pracovnice přímé péče


Studovala jsem na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Bakalářský titul jsem získala v rámci studijního programu Sociální politika a sociální práce. Následně jsem se rozhodla pokračovat
magisterským studiem Řízení v sociální práci. V rámci studia a svého profesního života jsem pracovala s nejrůznějšími cílovými skupinami. Práce v organizaci Ruka pro život však pro mne představuje opět něco nového a je pro mne velkou výzvou.

Josefína Kubínová

Pracovnice přímé péče


Vystudovala jsem religionistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Už při škole jsem se věnovala dobrovolnictví v sociálních službách s dětmi s kombinovaným postižením, kde jsem posléze začala i pracovat. Následně jsem chvíli pracovala jako komunitní pracovnice v Městské knihovně v Praze. V současnosti studuji kombinované magisterské studium v oboru genderových studií, kde se zaměřuji na ableismus a crip feminismus. Práce s lidmi s postižením a jejich osamostatňování je práce, která mě baví a dává mi smysl.V Ruce pro život mi vyhovuje charakter nízkokapacitních zařízení, která umožňují individuální přístup.

Soňa Matysová

Pracovnice přímé péče


Když jsem otevřela dveře do mého prvního zaměstnání v sociálních službách, hned jsem věděla, že péče o lidi je to, co chci dělat a co mne naplňuje. Rozhodla jsem se dovzdělat se studiem sociálně právní školy, kde mi byly poskytnuty cenné poznatky ohledně lidské duše a možnosti, jak o ni pečovat, ale pečovatelskému pudu a charakteru se člověk rozumem stejně nenaučí. Postupně jsem během své životní pouti prošla zařízeními zaměřující se zejména na péči o seniory a osoby se specifickými potřebami, což mne dovedlo i do Ruky pro život. Ráda pronikám do hloubek duše své i ostatních. Ve volných chvílích se věnuji malování, hudbě a výletům do přírody.

Katarína Melišová

Pracovnice přímé péče


V životě se dějí různé věci a moje cesta péče o lidi začala dobrovolnictvím u Českého červeného kříže. Mám zkušenost i s péči o rodinného příslušníka s handicapem. Dobrovolnická činnost mě přivedla do domova seniorů a další krůček je práce v Ruce pro život. Jsem ráda, že mohu pomáhat lidem a přispívat tak lidské společnosti jako celku, ale také tím posiluji své vlastní zdraví. Ve volném čase se ráda věnuji synovi, turistice, tanci, sportovním a uměleckým aktivitám.

Veronika Popovičová

Pracovnice přímé péče


Narodila jsem na středním Slovensku kde jsem vystudovala střední, pedagogicko – sociální akademii. Vždy mě bavila práce s lidmi, nejvíc však se seniory nebo mentálně znevýhodněmi ,protože tuhle práci beru jako poslání a dar. V posledních letech jsem pracovala jako asistent podpory samostatného bydlení pro lidi s mentálním znevýhodnením, nebo jako pečovatelka v Domově seniorů a Domově se zvláštním režimem. Ve volném čase se věnuju svému šestiletému synovi, procházkám a čtením knížek.

Erika Prokešová

Pracovnice přímé péče


V životě jsem si prošla různými zaměstnáními, žádné mi ale nedávalo hlubší smysl. Motivací pro práci s osobami se zdravotním znevýhodněním mi bylo seznámení se s kamarádčiným synem, který má diagnostikovaný autismus. Začala jsem se zajímat, jak se s takovými lidmi pracuje a jak jim lze pomoci v běžném životě. Jsem ráda, že mohu pracovat v Ruce pro život a mohu být součástí týmu, který zajišťuje péči pro potřebné.

Karel Schneider

Pracovník přímé péče


Jmenuji se Karel Schneider a pocházím z Ústeckého kraje. Už od dětství jsem byl rád v kontaktu s lidmi, povídal si s nimi. Pro své kamarády jsem byl takovou „vrbou“. Pomoc ostatním lidem mě tak vždycky táhla. Také mě odjakživa zajímaly humanitní obory jako pedagogika a sociální práce. Od roku 2014 se věnuji hostitelské péči a momentálně pečuji již o třetího svěřence. Mou zálibou je vaření, turistika, plavání a cestování.

Barbora Soukupová

pracovnice přímé péče


Už jako malá holka jsem měla zájem o pomoc druhým osobám. Proto mé kroky po základní škole směřovaly na střední školu se zaměřením na sociální práci. Během mého studia jsem měla možnost setkat se s různými cílovými skupinami osob. Nejvíce mě zaujala práce s osobami s mentálním postižením. Díky této zkušenosti jsem se rozhodla v této oblasti dále rozvíjet, a proto jsem nadšená z možnosti pracovat v organizaci Ruka pro život, která dává přesně těmto lidem naději na příjemnější život.

Václav Štefan

Pracovník přímé péče


Jsem doma všude, kde si zrovna vybalím spacák, ale mé srdce nejvíce bije pro krkonošské pohraničí, kde jsem se narodil, vyrostl a vystudoval Gymnázium Ivana Olbrachta. Následně jsem se vrhl na studium literatury, ale moje životní cesta nakonec vedla jinudy a prostřídal jsem sérii různorodých povolání od koordinátora zážitkových akcí, přes provozního čajovny, po novináře. Na začátku roku 2021 jsem pak začal pracovat v sociálních službách a zjistil, že je to práce, která mě vnitřně velmi naplňuje a ve které, doufám, moje spletitá profesní cesta i skončí.

Elvira Turkova

Pracovnice přímé péče


Pracovat s lidmi a pomáhat potřebným mne vždy naplňovalo. V rodině jsem měla zkušenost pečovat o těžce nemocné rodiče. Jsem ráda, že přišla příležitost pracovat zde ve stacionáři Ruka pro život.Věnovat se zde lidem, kteří pro svůj handikap, potřebují naši pomoc. Zároveň je pro mne radost pracovat v přátelském kolektivu lidí, kteří vědí, proč svou práci dělají.

Adéla Vinterová

Pracovnice přímé péče


Po maturitě na Pedagogickém lyceu v Berouně jsem začala studovat na Univerzitě Karlově, kde aktuálně studium dokončuji. Během školy jsem si hledala brigádu a vyhledala si mě maminka se čtyřletou holčičkou s
opožděným psychomotorickým vývojem a nabídla mi, zda bych s ní chtěla spolupracovat. V té době jsem zjistila, že pomoc lidem s mentálním znevýhodněním mě naplňuje a baví. Proto mě oslovila příležitost pracovat v Ruce pro život a získat tak nové zkušenosti a pomoci těm, kteří to potřebují. Ve svém volném čase se věnuji svému synovi, cvičení a čtení knih.