Denní stacionář Praha – Rajmonova

Cíle stacionáře 

  • podpora soběstačnosti klientů v oblasti hygieny, stravování, péče o vlastní osobu  a vedení domácnosti
  • udržení a rozvíjení znalostí, dovedností a komunikačních schopností uživatelů
  • podpora zdravého životního stylu a udržení dobrého psychického stavu uživatelů
  • posílení pracovních návyků uživatelů a vědomí hodnoty vlastní práce
  • podpora vztahů uživatelů s rodinou, přáteli a komunitou
  • podpora uživatele ve využívání běžných služeb a při vyřizování svých osobních záležitostí
  • prezentace dovedností a schopností uživatelů na veřejnosti

 

Kde nás najdete

Jak to u nás vypadá

Pro koho je stacionář určen

Sociální služby poskytujeme lidem s mentálním a kombinovaným postižením od 16 let včetně osob s poruchami autistického spektra

Co poskytujeme našim klientům

Uživatelům našich služeb pomáháme začlenit se do společností, žít co nejsamostatněji a podle vlastních představ.

Sociální služby poskytujeme podle zákona č. 108/2006 Sb., § 46 Denní stacionář.

Provozní doba stacionáře:

pondělí až pátek, v době od 7.00 do 17.00 hodin (mimo státní svátky)

přítomnost sociálního pracovníka pondělí až pátek, v době od 7:30 do 16:00 hodin

Máte zájem o návštěvu stacionáře?

nebo nám zavolejte na číslo 283 881 666

Odpovědné osoby

Mgr. Olga Dvořáková

Vedoucí denního stacionáře a sociální pracovnice


Narodila jsem se v Praze, vystudovala výtvarné gymnázium a dále pokračovala studiem na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, obor ergoterapie. Magisterský titul jsem získala na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, a to po ukončení oboru rehabilitační a psychosociální péče.
Po studiích i během nich jsem se věnovala lidem s handicapem, a to převážně osobám s různými druhy mentálního, tělesného nebo kombinovaného postižení.
V soukromém životě jsem člověk hodně kreativní, aktivní, ráda cestuji a věnuji se mnoha sportům.

Eva Marečková, DiS.

Pracovnice přímé péče a zástupce vedoucí denního stacionáře


Po vystudování SOŠ služeb – oboru Sociální činnost a VOŠ sociálně právní,
po praxích a dobrovolné činnosti v různých organizacích, jsem dostala
poprvé možnost pracovat v Denním stacionáři Ruky pro život. Podruhé se
sem opět vracím po rodičovské dovolené právě proto, že mě práce s lidmi s
postižením naplňuje, přináší mi každý den radost a pocit, že dělám něco
pro druhé. Oni mi to na oplátku vrací svým nadšením, úsměvem nebo vřelým
přivítáním, když ráno otevírám dveře stacionáře.

Jana Jeřábková

Pracovnice přímé péče


Už jako malá holka jsem chtěla pořád někomu pomáhat.
Když jsem se v průběhu studia poprvé setkala s lidmi, kteří měli nějaký
handicap, měla jsem jasno… Tohle je něco, co chci v životě dělat…
Každý den, který strávím ve své práci mě neustále přesvědčuje o tom, že
tohle prostě má smysl…
Moje práce mě naplňuje a jsem ráda, že mohu pracovat s lidmi, kteří mají
hodnoty nastavené, jako já.

Lucie Kadavá

Pracovnice přímé péče


Jsem ráda, že jsem dostala příležitost pracovat v organizaci Ruka pro život. Zde se mi otevřel nový pohled na lidi žijící kolem nás, kterým je potřeba se věnovat a pomáhat. Když tuto práci navíc ještě děláte s milými a pozitivně naladěnými lidmi, které jsem zde v kolektivu poznala, tato práce má smysl, těší vás a obohacuje.

Iveta Kulhánková

Pracovnice přímé péče


Narodila jsem se v Havířově, ve Frýdku-Místku jsem vystudovala Střední
zdrávotnickou školu, v oboru sociální činnost. Po vystudování jsem začala
pracovat s lidmi s tělesným i mentálním postižením, zejména s lidmi s
autismem. Tato práce mě naplňuje a denně mě dokáže přesvědčit o tom, že
pro mě zdánlivě nemožné, je v podstatě denním “rituálem” života někoho
jiného

Iveta Masopustová

Pracovnice přímé péče


Vystudovala jsem SOŠ v oboru sociální péče – sociálně správní činnost. V
době studia jsem absolvovala širokou škálu praxí, kde jsem získávala
zkušenosti v sociální oblasti. Vyzkoušela jsem si práci s různými
cílovými skupinami, avšak práce s lidmi s postižením mne nejvíce bavila.
Z toho plynulo mé rozhodnutí pracovat v organizaci pro mentálně
postižené osoby a pro osoby s kombinovaným postižením. Po rodičovské
dovolené se mi naskytla příležitost pracovat v denním stacionáři Ruka
pro život, kde mohu dále rozvýjet své zkušenosti v příjemném kolektivu.
Na této práci mne nejvíce obohacuje kontakt s lidmi, kteří bezprostředně
projevují své emoce a jsem ráda, že jim mohu být nápomocná.

Veronika Triznová

Pracovnice přímé péče


Práci v sociálních službách nevnímám jako zaměstnání, ale jako své poslání. Jsem komunikativní výtvarník milující lidi.
Proto pracuji v Ruce pro život, kde společně se svými kolegy vytváříme pro naše uživatele lepší svět plný radosti, barev a pohody.

Elvira Turková

Pracovnice přímé péče


Pracovat s lidmi a pomáhat potřebným mne vždy naplňovalo. V rodině jsem
měla zkušenost pečovat o těžce nemocné rodiče. Jsem ráda, že přišla
příležitost pracovat zde ve stacionáři Ruka pro život.Věnovat se zde
lidem, kteří pro svůj handikap, potřebují naši pomoc. Zároveň je pro mne
radost pracovat v přátelském kolektivu lidí, kteří vědí, proč svou práci
dělají.

Silvia Vašková

Pracovnice přímé péče


“Ruka pro život pro mě znamená osobní příležitost,naplnění,uplatnění,
seberozvíjení…V podstatě se po delší době vracím k původnímu záměru, kdy
jsem jako dítě ve 13-ti letech dobrovolně navštěvovala denní stacionář pro
mentálně a tělesně postižené děti a trávila s nimi svůj volný čas. Jejich
upřímnost, nefalšovaná radost a spontánní úsměv pro mě byli tou největší
motivací.
Lidi s handicapem vnímám jako čisté duše, které si zaslouží respekt,
podporu, pochopení, laskavé vedení a také pevné obejmutí. Věřím, že Ruka
pro život je tím správným posláním a oboustranným obohacením.”
Změňte velikost písma
Změňte barvu pozadí