Cíle domova
- podporovat soběstačnost uživatelů v oblasti hygieny, stravování a péče o vlastní osobu
- podporovat uživatele v samostatném vedení domácnosti
- podporovat uživatele ve využívání běžných služeb a při vyřizování svých osobních záležitostí
- upevňovat a rozvíjet znalosti, dovednosti a poznávací funkce uživatelů
- upevňovat a rozvíjet komunikační schopnosti a sociální dovednosti uživatelů
- podporovat uživatele v dalším vzdělávání nebo při hledání pracovního uplatnění
- podporovat zdravý životní styl a udržovat dobrý psychický stav uživatelů
- podporovat vztahy uživatelů s rodinou, přáteli a komunitou
- podporovat uživatele v aktivním trávení volného času a v jejich zájmech
Přečtěte si více informací o našich službách
Jak to u nás vypadá
Domov se nachází ve druhém nadzemním podlaží, jedná se o bytovou jednotku 5+KK.
Pro koho je domov určen
Cílovou skupinou služby Domov Ostromečská jsou osoby se středně těžkým až těžkým mentálním postižením s diagnostikovanou poruchou autistického spektra od 17 let, a případně dalšími poruchami v oblasti hybnosti, smyslového vnímání a chování. Jedná se o osoby s vyšší mírou potřebné podpory při všech činnostech péče o vlastní osobu, při zajištění chodu domácnosti, s vysokou mírou potřebné asistence při trávení volného času a seberealizaci. Služba není určena osobám s nízkou mírou potřebné podpory.
Co poskytujeme našim klientům
Domov Ostromečská umožňuje jeho uživatelům za podpory pracovníků vytvářet si vlastní místo pro život dle jejich přání a potřeb, zapojit se do běžného chodu domácnosti a získat vědomí „být doma“.
Sociální služby poskytujeme podle zákona č. 108/2006 Sb., § 48 Domov pro osoby se zdravotním postižením.
Provozní doba Domova pro osoby se zdravotním postižením:
nepřetržitá
Odpovědné osoby
Eva Marečková, DiS.
Vedoucí domova, pracovnice přímé péče a sociální pracovnice
Po vystudování SOŠ služeb – oboru Sociální činnost a VOŠ sociálně právní,
po praxích a dobrovolné činnosti v různých organizacích, jsem dostala
poprvé možnost pracovat v Denním stacionáři Ruky pro život. Podruhé se
sem opět vracím po rodičovské dovolené právě proto, že mě práce s lidmi s
postižením naplňuje, přináší mi každý den radost a pocit, že dělám něco
pro druhé. Oni mi to na oplátku vrací svým nadšením, úsměvem nebo vřelým
přivítáním, když ráno otevírám dveře domova.
po praxích a dobrovolné činnosti v různých organizacích, jsem dostala
poprvé možnost pracovat v Denním stacionáři Ruky pro život. Podruhé se
sem opět vracím po rodičovské dovolené právě proto, že mě práce s lidmi s
postižením naplňuje, přináší mi každý den radost a pocit, že dělám něco
pro druhé. Oni mi to na oplátku vrací svým nadšením, úsměvem nebo vřelým
přivítáním, když ráno otevírám dveře domova.
Denisa Dederová
Pracovnice přímé péče
Po absolvování všeobecného víceletého gymnázia jsem se vydala studijní
cestou na VOŠ se zaměřením na sociální pedagogiku. Práce s lidmi a zejména
s těmi kteří to potřebují, mě vždy naplňovala a přišla mi jako smysluplná.
Navíc je to práce, která pokud ji děláte dobře, Vám všechnu Vaši snahu a
odhodlání vrátí tisíckrát nazpět v podobě smíchu, úsměvů a lásky. Během mé
pracovní cesty jsem nabrala zkušenosti mezi dětmi coby asistent pedagoga,
či pedagogický pracovník, ale i mezi seniory trpící demencí jako
poskytovatel přímé péče. Pak jsem narazila na Ruku pro život a bylo jasno,
kam se bude moje cesta dál ubírat. Práce s lidmi s PAS mě těší každý den a
každý úsměv na jejich tváři mě dokáže zahřát u srdce. Svůj volný čas pak
trávím nejčastěji se svým sedmiletým synem.
cestou na VOŠ se zaměřením na sociální pedagogiku. Práce s lidmi a zejména
s těmi kteří to potřebují, mě vždy naplňovala a přišla mi jako smysluplná.
Navíc je to práce, která pokud ji děláte dobře, Vám všechnu Vaši snahu a
odhodlání vrátí tisíckrát nazpět v podobě smíchu, úsměvů a lásky. Během mé
pracovní cesty jsem nabrala zkušenosti mezi dětmi coby asistent pedagoga,
či pedagogický pracovník, ale i mezi seniory trpící demencí jako
poskytovatel přímé péče. Pak jsem narazila na Ruku pro život a bylo jasno,
kam se bude moje cesta dál ubírat. Práce s lidmi s PAS mě těší každý den a
každý úsměv na jejich tváři mě dokáže zahřát u srdce. Svůj volný čas pak
trávím nejčastěji se svým sedmiletým synem.
Bc. et BcA. Ester Fischerová
Pracovnice přímé péče
Po absolvování Arcibiskupského gymnázia v Praze jsem vystudovala filosofii a religionistiku na FF UK a scenáristiku na FAMU. Ve studiích na FF UK ještě pokračuji a jsem otevřená myšlence studovat nadále. Mé zájmy byly vždy velmi různorodé, ale jedno je spojovalo: lidé a touha porozumět jejich duši, jejich osudům, a pokud možno jim pomoci. V osobním i pracovním životě jsem vždycky měla blízko ke skupinám, které byly nějakým způsobem hendikepované, ať už fyzicky, psychicky či mentálně. Nebyla jsem nikdy spokojená s tím, jaké postavení ve společnosti a ve státě tito lidé mají, a budu se vždycky snažit udělat něco pro to, aby se změnilo. Volba Ruky pro život byla tedy logickým krokem, neboť se zde mohu podílet na zlepšování podmínek lidí, kteří to potřebují, a zároveň nahlížet do jejich světa, což je pro mě neobyčejným darem, za nějž jsem hluboce vděčná.
Martin Janda
Pracovník přímé péče
S lidmi s různým handicapem se pohybuji již od dětství, proto mé kroky i
v budoucnu vedly do této oblasti. Pracoval jsem několik let v různých DOZP
a podílel se na plno projektech. Nyní jsem rád, že své zkušenosti mohu,
jak nabídnout, tak rozvíjet v organizaci Ruka pro život. Myslím si, že
tato práce je pro člověka posláním a dokáže ho obohatit a naučit plno
věcí.
v budoucnu vedly do této oblasti. Pracoval jsem několik let v různých DOZP
a podílel se na plno projektech. Nyní jsem rád, že své zkušenosti mohu,
jak nabídnout, tak rozvíjet v organizaci Ruka pro život. Myslím si, že
tato práce je pro člověka posláním a dokáže ho obohatit a naučit plno
věcí.
Jana Jeřábková
Pracovnice přímé péče
Už jako malá holka jsem chtěla pořád někomu pomáhat.
Když jsem se v průběhu studia poprvé setkala s lidmi, kteří měli nějaký
handicap, měla jsem jasno… Tohle je něco, co chci v životě dělat…
Každý den, který strávím ve své práci mě neustále přesvědčuje o tom, že
tohle prostě má smysl…
Moje práce mě naplňuje a jsem ráda, že mohu pracovat s lidmi, kteří mají
hodnoty nastavené, jako já.
Když jsem se v průběhu studia poprvé setkala s lidmi, kteří měli nějaký
handicap, měla jsem jasno… Tohle je něco, co chci v životě dělat…
Každý den, který strávím ve své práci mě neustále přesvědčuje o tom, že
tohle prostě má smysl…
Moje práce mě naplňuje a jsem ráda, že mohu pracovat s lidmi, kteří mají
hodnoty nastavené, jako já.
Lenka Jiráčková
Pracovnice přímé péče
Zdá se, že v naší individualistické každodennosti častokrát
podléháme lhostejnosti a netrpělivosti vůči jiným lidským bytostem. Čímž
se ochuzujeme o to, co právě má práce ve své esenci obnáší. A když mluvím
o práci, mám na mysli ultimátní výsadu být přítomna výjimečnosti a
jedinečnosti každého okamžiku, který sdílím se svými klienty. A toho se mi
dostává každý den jakožto nejcennějšího daru. Daru sounáležitosti. A právě
tyto okamžiky se staly smyslem mé osobní každodennosti, kterou se snažím
budovat na respektu, absolutním přijmutí a zcela jednoduše na mezilidské
lásce. Neboť věřím, že v důsledku vše, na čem záleží, je způsob, jakým
člověk čelí člověku.
podléháme lhostejnosti a netrpělivosti vůči jiným lidským bytostem. Čímž
se ochuzujeme o to, co právě má práce ve své esenci obnáší. A když mluvím
o práci, mám na mysli ultimátní výsadu být přítomna výjimečnosti a
jedinečnosti každého okamžiku, který sdílím se svými klienty. A toho se mi
dostává každý den jakožto nejcennějšího daru. Daru sounáležitosti. A právě
tyto okamžiky se staly smyslem mé osobní každodennosti, kterou se snažím
budovat na respektu, absolutním přijmutí a zcela jednoduše na mezilidské
lásce. Neboť věřím, že v důsledku vše, na čem záleží, je způsob, jakým
člověk čelí člověku.
Anna Krutská
Pracovnice přímé péče
Po základní škole jsem nastoupila na střední odbornou školu zaměřenou na
sociální činnost. Ani v nejmenším jsem netušila, kolik zkušeností a radosti
mi tento obor přinese. Praxi mám v přímé péči o seniory s demencí. Jsem moc
vděčná za možnost posunout se jiným směrem. Práce organizaci Ruka pro Život
mi dokazuje, že jsou na světě lidé, kteří mají blízko ke svému srdci.
sociální činnost. Ani v nejmenším jsem netušila, kolik zkušeností a radosti
mi tento obor přinese. Praxi mám v přímé péči o seniory s demencí. Jsem moc
vděčná za možnost posunout se jiným směrem. Práce organizaci Ruka pro Život
mi dokazuje, že jsou na světě lidé, kteří mají blízko ke svému srdci.
Kamil Mareček
Pracovník přímé péče
Po 15 letech působení ve firmě, kde jsem pracoval převážně rukama, přišel
okamžik, kdy jsem si uvědomil, že bych chtěl dělat něco
smysluplnějšího. Pomoc hendikepovaným lidem považuji za velmi důležitou a
potřebnou, proto jsem rád, že jsem dostal možnost se podílet na vzniku
nového domova pro osoby se zdravotním postižením a pomoci tak žít jeho
obyvatelům důstojnější a radostnější život.
okamžik, kdy jsem si uvědomil, že bych chtěl dělat něco
smysluplnějšího. Pomoc hendikepovaným lidem považuji za velmi důležitou a
potřebnou, proto jsem rád, že jsem dostal možnost se podílet na vzniku
nového domova pro osoby se zdravotním postižením a pomoci tak žít jeho
obyvatelům důstojnější a radostnější život.
Veronika Popovičová
Pracovnice přímé péče
Narodila jsem na středním Slovensku kde jsem vystudovala střední,
pedagogicko – sociální akademii.
Vždy mě bavila práce s lidmi, nejvíc však se seniory nebo mentálně
znevýhodněmi ,protože tuhle práci beru jako poslání a dar.
V posledních letech jsem pracovala jako asistent podpory
samostatného bydlení pro lidi s mentálním znevýhodnením, nebo jako
pečovatelka v Domově seniorů a Domově se zvláštním režimem.
Ve volném čase se věnuju svému šestiletému synovi, procházkám a čtením
knížek.
pedagogicko – sociální akademii.
Vždy mě bavila práce s lidmi, nejvíc však se seniory nebo mentálně
znevýhodněmi ,protože tuhle práci beru jako poslání a dar.
V posledních letech jsem pracovala jako asistent podpory
samostatného bydlení pro lidi s mentálním znevýhodnením, nebo jako
pečovatelka v Domově seniorů a Domově se zvláštním režimem.
Ve volném čase se věnuju svému šestiletému synovi, procházkám a čtením
knížek.
Tereza Smažinková
Pracovnice přímé péče
Od dětství tvořili část mých kamarádů lidé s mentálním postižením a čas
strávený s nimi mě vždy obohacoval. Jakmile jsem v pozdějším věku narazila
na Ruku pro život, práce v přímé péči mě ihned oslnila a věděla jsem, že
je to práce přímo pro mě. Lidé, se kterými pracuji, mě neskutečně
posouvají a tak stejně věřím, že i já dokážu pomáhat jim a to je pro mě v
životě priorita na prvním místě.
strávený s nimi mě vždy obohacoval. Jakmile jsem v pozdějším věku narazila
na Ruku pro život, práce v přímé péči mě ihned oslnila a věděla jsem, že
je to práce přímo pro mě. Lidé, se kterými pracuji, mě neskutečně
posouvají a tak stejně věřím, že i já dokážu pomáhat jim a to je pro mě v
životě priorita na prvním místě.
Mgr. Katarína Tlumačová
Pracovnice přímé péče
Pocházím z Košic, na Slovensku jsem vystudovala VŠZ – obor sociální
pracovnice. Žiji v rodině se svou úžasnou hendikepovanou sestrou a díky
Ruce pro život jsem dostala jedinečnou příležitost předat své celoživotní
zkušenosti lidem, kteří jsou odkázaní na podání pomocné ruky, s úsměvem na
tváři, péčí a láskou v srdci. Vnímám jako své poslání stát se součástí
jejich bytí v životě a pomoci jim ho žít co nejvíce samostatně.
Pouze život, který žijeme pro ostatní stojí za to. Bez rozdílu.
pracovnice. Žiji v rodině se svou úžasnou hendikepovanou sestrou a díky
Ruce pro život jsem dostala jedinečnou příležitost předat své celoživotní
zkušenosti lidem, kteří jsou odkázaní na podání pomocné ruky, s úsměvem na
tváři, péčí a láskou v srdci. Vnímám jako své poslání stát se součástí
jejich bytí v životě a pomoci jim ho žít co nejvíce samostatně.
Pouze život, který žijeme pro ostatní stojí za to. Bez rozdílu.
Terezie Veselá
Pracovnice přímé péče
Poprvé jsem se se zdravotním postižením a zároveň i s PAS setkala na
dětském táboře, na který jsem začala jezdit již od předškolního věku. Se
svou budoucí švagrovou jsem dlouhá léta sdílela společné tee-pee a později,
když jsem se stala vedoucí, jsem se o ni během čtrnáctidenního tábora
pomáhala starat. Zpětně myslím, že mě tato brzká zkušenost motivovala k
výběru oboru studia Speciální pedagogiky, kterou momentálně dokončuji, a
jsem velmi ráda, že díky Domovu Ostromečská mohu své nabyté znalosti
konečně řádně využívat v praxi.
dětském táboře, na který jsem začala jezdit již od předškolního věku. Se
svou budoucí švagrovou jsem dlouhá léta sdílela společné tee-pee a později,
když jsem se stala vedoucí, jsem se o ni během čtrnáctidenního tábora
pomáhala starat. Zpětně myslím, že mě tato brzká zkušenost motivovala k
výběru oboru studia Speciální pedagogiky, kterou momentálně dokončuji, a
jsem velmi ráda, že díky Domovu Ostromečská mohu své nabyté znalosti
konečně řádně využívat v praxi.